Řeka Opava

Flóra

V celé části popisovaného toku jsou dobře zachovány společenstva mokřadních olšin v břehových porostech.Les na levém břehu je tvořen lesními porosty s přírodně blízkou druhovou skladbou.Rybník Štěpánpředstavuje velmi cenný biotop tvořící mozaiku vodních,mokřadních,ale i lučních společenstev.Jsou zde zastoupeny rozsáhlé porosty rákosin,jež lemují porosty vrb.Dále společenstva vysokých ostřic a mokřadních luk.

Fauna

Významější výskyt kaprovitých ryb v Opavě nastává od seutoku s Opavicí v Krnově.Výzkumnými odlovy bylo zjištěno,že parma obecná a ostroretka stěhovavá se vyskytují až po ústí Opavy do Odry.V Opavě bylo zjištěno 16 druhů ryb:pstruh obecný,lipan podhorní,štika obecná,střevle potoční,jalec tloušť,jalec proudník,parma obecná,ostroretka stěhovavá,plotice obecná,karas stříbřitý,střevlička východní,cejn velký,hrouzek obecný,mřenka mramorovaná,úhoř říční a okoun říční.

Od Hlučínské štěrkovny po soutok s Odrou,se v současnosti vyskytují jedinci chráněných druhů živočichů,kteří jsou svým výskytem uzce vázáni na tamní vodní prostředí.

Lednáček říční - Alcedo atthis
Potápka malá - Podiceps ruficolis

Přírodní Rervace Štěpán

Štěpán je přírodní rezervace, kterou najdeme severním směrem od městskéčásti Ostravy Martinov a na pravém břehu řeky Opavy. Přírodní rezervace Štěpán se rozprostírá kolem stejnojmenného rybníka a v jeho okolí. Řeka Opava tvoří severo-východní okraj přírodní rezervace. Severním směrem od přírodní rezervace leží město Hlučín a severozápadním směrem se rozprostírá vodní plocha zatopené bývalé Hlučínské pískovny, dnes sloužící k rekreačním účelům. Jižním směrem se rozkládá Ostrava.

Přírodní památka Turkov

Izolované refugium ekosystému lužního lesa v průmyslově mimořádně exponované části Ostravy.Katastrální území: Martinov ve Slezsku, Poruba-sever, Třebovice ve Slezsku.Výměra: 20,12 ha.Nadmořská výška: 213 – 215 m.Vyhlášeno: 1993 Refugium ekosystému lužního lesa, v jihozápadní a východní části s hrázemi bývalých rybníků osázenými duby starými cca 200 let. Po povodni v roce 1997 území získalo charakter bezodtoké kotliny a v důsledku kyslíkového deficitu uhynula velká část porostů, včetně olšin v bývalých rybnících.